Pátek
12:45 – sraz ve volební místnosti, zjišťuji, že snižuji volební průměr komise asi o 50let.
12:50 – Lepíme značky a cedulky. Dobrých patnáct minut seznamuji předsedkyni komise s nejnovější technologií, zvanou lepíky. Nemůže uvěřit, že lepí na sklo, na kov, a neslepí dolů omítku.
13:05 – Přivalila se stopadesátikilová žena, která očividně (nosočišně?) típla u vchodu cigáro a představila se: „Já sem Vladěna a sem tu za třešně.“ Takže KSČM dorazila.
13:10 – První velká hádka o to, jak má viset vlajka. Nakonec jí věšíme červenou stranou nalevo.
13:50 – Před vchodem se utvořila fronta důchodců, která zlostně buší hůlkama a mrmlá.
14:00 – Sláva, otevíráme. Důchodci vtrhli dovnitř a všichni zdraví Paní Vladěnu.
14:07 – Komunisti odvolili.
15:34 – Přichází pán a upozorňuje nás na to, že kvůli nám budou volby neplatné, protože jsme špatně vyvěsili vlajku.
15:35 – Druhá velká hádka. Bývalá fyzikářka a matikářka,která je zde za ODS si stěžuje, že takovéto svislé pověšení dává celé logice na frak.
19:30 – Překročili jsme padesát procentní účast. Vtipkujeme o tom, že díky studentům s voličským průkazem můžeme mít účast vyšší než 100%. A to by nám i KLDR mohla závidět.
19:31 – Vladěna mluví o tom, jak je to v té KLDR hrozné a že by tam žít nechtěla. V místnosti je trapné ticho.
19:32 – Vladěna se zarazila: „A jo, já sem tu za třešně, co? Hahaha“
20:00 – Příchody voličů už jsou jen sporadické. Hrajeme popisovaný slovní fotbal na rozptýlení.
20:08 – Po osmé vysvětluji Paní K. že vtip popisovaného fotbalu je v tom, že to slovo neřekne ale jen popíše.
20:12 – Znova vysvětluji Vladěně, že vtip slovního fotbalu je ten, že hrajeme jeden na druhého a nekřičíme náhodně slova do prostoru.
21:30 – Přichází hlučný a nalitý páreček studentů. Vezmou si lístky, vlezou si za plentu. Ticho v místnosti je přerušováno mlaskáním a mrouskáním zpoza plenty.
21:36 – Vylezli zpoza plenty.
22:00 – Zavíráme místnost a pro pátek volby končí.
Sobota:
9:00 – Až teď dorážím na místo, protože jsem si potřeboval odvolit a na to mám hodinu pauzu. Znova se vyvěšovala vlajka a mrzí mne, že jsem o tom přišel.
9:40 – Z novin se dozvídáme, že ve Frýdku-Místku zemřela přímo ve volební místnosti žena. Zapisovatel pokýval hlavou a řekl, že ji pánbůh na místě potrestal za to, koho volila. A vrhl kraťoučký pohled na Vladěnu.
10:08 – Příchází mladá paní, jmenuje se Jana Svoboda a ještě za plentou starší dámy z naší komise opovržlivě vrtí hlavou.
10:09 – Hned po odchodu Jany Svobody začíná rozvášněná diskuze na téma přechylování a nepřechylování.
10:49 – Diskuze stále běží. Teda, ona to není žádná diskuze, prostě čtyři báby mejou zadek Emmě Smetaně.
11:03 – Přichází paní, ročník 1919. Cesta přes místnost jí trvá minutu. Povzdechne si, že volí naposled. Odejde, zavřou se dveře a kolegyně se nakloní: „Tu znám, tohle nám tvrdí od voleb v devadesátým druhým.
11:20 – Vladěna se bojí toho, že vyhraje Babiš a dostane se tam i Okamůra. V tom s ní souhlasím. Najednou se ocitám na stejné lodi s Vladěnou. Ale Vladěna zadoufá, že snad „Socani a moje Třešně dostanou dost“.
11:21 – Zapisovatelka varuje Vladěnu, že jestli ještě jednou řekne třešně, tak na ní zavolá vrabce a jak známo, vrabci třešně sklovnou.
11:22 – Ticho jak v hrobě.
12:07 – Za strašného rachotu přijíždí před budovu motocykl BMW R75. To je ta motorka, na který jezdil Wehrmacht. Jezdec je v dlouhém, černém, koženém plášti, na nohou kanady, na hlavě ocelová přilba. Celý od bahna.
12:08 – Rázným krokem přišel ke mne. Chce volit. Jsem udiven, neurazilo ho, že jsem mu nezasalutoval a navíc jeho občanka není z roku 1942.
12:09 – Jezdec vložil lístek do obálky a rázoval přímo k urně. Upozorňuji ho, že musí za plentu. Mohutným hlasem se ohradí, že on se za svou volbu v žádném případě nestydí. Takže DSSS odvolila.
12:10 až 13:50 – Už se nic neděje, spočítali jsme, že máme účast skoro 80%.
13:50 – Všichni si odbíháme na záchod, protože ve dvě se volební místnost zamkne a zapečetí.
14:00 – Zamykáme, odpečeťujeme urnu a počítáme.
14:48 – Víme, kolik mají strany, co dostali málo. Například SPOZ má pouze jeden hlas. Romská Demokratická strana má tři hlas. Všichni se diví, protože vždyť žádní Ci… Romové (přece!) nepřišli. Už si jen povzdechnu.
15:12 – Počítáme preferenční hlasy. Do formuláře se čárkuje stejně jako piva v hospodě na lístek. Takže to dámám v komisi vysvětlujeme jenom asi čtyřikrát.
15:45 – Píše mi otec: „Haha, Piráti ani Zelený se do sněmovny nedostali.“ Odepisuji mu: „Haha, ty v tomhle státě žiješ taky“.
16:13 – Všechno už zabaleno a znova zapečetěno. Výsledky se odváží na radnici a my sedíme v prázdné místnosti. Zuřivě se bráním, protože mi chtějí uvařit turka. A uvařit tady znamená zalít horkou vodou z kohoutku.
17:00 – Je po všem.