hip-hop Petra Novotného v Orientaci Lidových Novin

      Dne 14.listopadu vyšla v příloze Orientace Lidových Novin esej klinického psychologa Petra Novotného. Pustil  jsem se do ní s nadšením. Perex slibuje velkolepé věci: “mentální nastavení společnosti nutně vede k nárůstu nemocnosti a výdajů na zdravotnictví. Příčiny se bagatelizují. A já se těšil na komplexní náhled, protože psychosomatika je v českém zdravotnickém diskurzu stále dost upozaděna a u tak závažného tématu jako jsou onkologická onemocnění je mimořádně důležitá. Ale toho se bohužel nedočkáme.

jak Pejsek  a Kočička psali esej

      V eseji je úplně všechno. Zlé velké firmy, úpadek naší společnosti a špatně vyložená data. V první části Pilulky naše milované  Novotný začíná s tím, co už tu bylo mnohokrát, že farmaceutickým korporacím nejde o naše zdraví  (ne nejde, farmaceutickým firmám jde o zdraví podobně jako například the Walt Disney Company o to, aby vyráběla umělecky kvalitní filmy –  je to prostě jen produkt, filozofickou otázku, zda to je dobře nebo špatně nechávám na vás). A Novotný poprvé obviňuje obecně, aniž by na někoho konkrétního ukázal. Tento mechanismus pak bohužel používá až do konce. Prý, že farmaceutické korporace se snaží deformovat veřejnou diskusi “podlepení balastem” aby nedošlo k zpochybňování současného modelu. Bez příkladu kdo, kde a kdy je to jen nepodložené tvrzení a to podlepuje veřejnou diskusi zbytečným balastem.

V kapitolce Nezlomná soustava vytahuje spojení Justiniánského moru a sedmi smrtelných hříchů ale Novotný nenabízí ani oslí můstek po kterém by se dalo přejít a pochopit, proč to spojuje. Prostě se v tom motá. “Institut smrtelného hříchu je to jen moralita ale že i morality (sic!) mohou být funkční” aby hned zas otočil, že “masové proviňování zlomyslnou logikou ničí zdraví populace”.

Co je zlomyslná logika? Je snad uvažování jen ratio nějak ničemné? A myslí celá populace logicky? Natož zlomyslně? A když tedy logiku odmítneme, co nám zbude? Míním, že rozhodovat se pudově je pro zdraví společnosti mnohem nebezpečnější než zlomyslná logika. Ale to jsou otázky, co Petr Novotný neklade.

Novotný dále tvrdí, že například zpochybňování autorit leží za rozpadem naší společnosti. Osobně si myslím, že skepticismus vůči autoritám je nezbytnou součástí nejen motoru inovací západního světa ale i pojistkou, aby autority nehlásali nesmysly. Společnosti, které se kritice brání a skepse je trestána nemají dlouhého trvání. SSSR, kde zpochybňování autorit prakticky možné nebylo, nám poslouží jako důkaz.

A hned zpochybňujme, co tvrdí Novotný dál: “živočišné druhy, které ztratily sociálnost, vymřely.”

Které proboha!

Nemůže svoje tvrzení podložit aspoň jedním zdrojem a příkladem? (Kdyby nebyli dinosauři tak sobečtí určitě by nevymřeli, neboť spoluprací by zlý asteroid zahnali zpět do vesmíru. Možná, kdyby Dronte Mauricijský nebyl blboun, bavil by se s ostatními blbouny, tak by na muže s puškami, co zrovna přijeli na ostrov tak krutě nedoplatil.)

ta tenká hranice mezi statistikou a numerologií

      Je dobré v eseji svá tvrzení mít podložená tvrdými daty. Jenže data musí být jak správná, tak musí být správně vyložena. Bohužel, Petr Novotný nesplňuje ani jedno.

“…v roce 1850 zemřel v civilizovaném světě zemřel na rakovinu jeden člověk z 2500 zesnulých. V roce 1950 jeden z osmi, v roce 2000 jeden ze tří a dnes se přibližujeme podílu jednoho člověka ze dvou. Ročně zemře v Evropě na rakovinu tolik nemocných, kolik jich je v témže roce nově diagnostikováno. Například studie z Walesu a Anglie prokázala, že počet onkologických nemocných se zvýšil za pouhých třicet let (1970 – 99) o šedesát procent.”¹

Nejdřív uvedu několik mých vlastních, oblíbených statistik.

• Před rokem 1903 byla úmrtnost v leteckém provozu nulová.
• Při automobilovém provozu, na našich silnicích, zemře každý den víc lidí než na nich zemřelo za celé devatenácté století.

Čísla mám sice správná, ale tak nějak tušíme, že to je celé špatně.  Statistika totiž není numerologie, nemůžeme si z čísel vybrat příběh, který chceme slyšet. Ale kdyby měl Petr Novotný alespoň správná data. Jenže nemá a navíc si z nich vybírá, co se mu hodí.

V roce 1850 se v Českých Zemích narodilo přes 280 tisíc lidí a skoro 75 tisíc dětí,se nedožilo prvních narozenin, dalších 5 tisíc se narodilo mrtvých² –  novorozenecká úmrtnost tak byla téměř třetinová – třetina všech zesnulých se tak ani neměla šanci rakoviny dožít. Ti co přežili dětství čekala cholera, syfilis, tuberkulóza, obyčejná chřipka a další, dnes velmi snadno léčitelné nemoci. Lidi prostě umírali dřív a na něco jiného. A čím lépe umíme léčit infekční choroby, infarkty myokardu nebo mrtvice, tím víc umírají lidé na rakovinu(a Alzheimerovu demenci, Parkinsonovu chorobu, atd. atd.). Střední délka života se od padesátých let posunula o téměř deset roků. Smrt stále léčit neumíme, jen ji po kouscích odsouváme dál a dál. A navíc bych si troufl tvrdit, že ročně na rakovinu zemře víc nemocných, než je diagnostikováno. Některé případy se zachytí až post mortem.

Úmrtnost na zhoubné novotvary v polovině šedesátých let byla dvacet procent, dnes je těsně nad jednou čtvrtinou. Tedy žádný masivní nárůst.

Důležité si je uvědomit, a co Petr Novotný nevidí –  západní civilizace není prostě smrtící stvůra, co má spoustu nožiček a ručiček, v těch má letadýlka, auta, ohně, rakoviny…

Životní úroveň, spokojenost, délka života atd. se prodlužuje díky západní civilizaci a ne jí navzdory. Neodcházíme umírat do válek, sice nejíme pouze lokálně vypěstované jídlo jako naše praprarodiče, ale zase nám nehrozí hladomor³. Možná naše rodina nemá třináct členů ale všichni se dožijeme dospělosti.  Ale téma vzestupu je neuvěřitelně obsáhlé a komplexní  – na to doporučuji knihu Matta Ridleyho Racionální optimista.

      V části onkologická osobnost Petr Novotný cituje vlastní výzkum na 24 pacientech s rakovinou plic. Podle jeho výsledků pacienti byli profilově téměř identičtí (tady musím citovat jednu perličku, kdy podle P.N. jsou to všichni takzvaní “hodní lidé” neboli lidé, kteří sami sebe označují jako tolerantní, přejícné a sociální. Vážně? Kdy jste potkali někoho, kdo sám sebe označil jako nepřejícnou a zlomyslnou svini?)

Studii jako takovou kritizovat nemohu, protože jsem ji nenašel, nevím jakou metodiku Novotný použil, jaká byla jeho hypotéza nebo jeho závěry. Můžeme ale rozebrat, co nám předkládá.

Ročně u nás zemře okolo sto deseti tisíc lidí, zhruba jedna čtvrtina (ani ne třetina, ani ne polovina, jak tvrdí P.N.) na zhoubné novotvary. A na onkologická onemocnění plic, průdušek a průdušnic (tj. dg. C33-C34)  5096 lidí. A tady máme 24 lidí, což jsou asi devět setin procenta všech lidí, kteří na rakovinu (jakoukoliv) zemřeli a výsledky jsou vztaženy na celou populaci. Co ale lidé, kteří odpovídají jeho popisu, ale rakovinu nemají? A co pacienti, co sice mají rakovinu plic ale nesedí mu do pracovní hypotézy?

A nebo to máme brát, že když nedostanete rakovinu, tak nejste sociální a přející? Že infarkt je psychosomatický úkaz charakterové vady? ⁴

Ale Novotný tepá i trendy dnešní zkažené společnosti, a jen je škoda že víc nevysvětluje, jak to vlastně myslí – “feminismus sice takzvaně osvobozuje ženu,současně však násobí ženské rakoviny.”

Hybaj k plotně ženo, ruce ve dřezu, kuře v pekáči a hodně dětí ti zajistí dlouhý život, protože rakovina se tě bude bát. Baf!

stát na ramenech obrů, nebo tak nějak

      Mít vlastní závěry podepřené autoritou známějších vědců je důležité, ale podobně jako s daty, musíte vybrat správnou autoritu. Novotný se zaštiťuje Vídeňským onkologem MUDr. Thomasem Kroissem, jenž dostal ocenění od EU za léčebné úspěchy, což je ocenění, kterým se prý může pochlubit jen málokdo. To je nepochybně pravda, protože najít kohokoliv dalšího, kdo by tu cenu dostal se mi prostě nepovedlo. Jediný Kroiss, který obdržel nějakou cenu byl Rakušan Helmut Kroiss, ale to byla Dunbarova medaile za zpracování odpadů (hoplá, kruh se nám uzavřel). Navíc ani na osobních stránkách doktora Kroisse se o medaili nedočtete, dočtete se ale, jak byla Vídeňská lékařská komora nespravedlivá, když Kroisse zažalovala, ale to je téma pro další příspěvek.

MUDr. Thomas Kroiss napsal knihu Rakovina – šance k uzdravení (těším se na další publikace: Tuberkulóza – koníček pro dnešní mládež; Syfl, proč je vlastně super a Infarkt – nejen láska vám zlomí srdce). Rád bych jeho práci nějak vyjádřil, ale nejde to. Doktor Kroiss nepublikoval nikdy žádný vědecký článek v časopise s oponenturou, publikace si především vydává sám (u nás ho má na svědomí nakladatelství Dialog, které jinak tiskne hlavně Dänikena) a ve Vídni má soukromou ordinaci. Z toho šarlatán křičí na sto honů. Hypoteticky si představme, že já dokážu vyléčit rakovinu bez chemoterapie. V tom případě to křičím do světa tak, aby mě slyšeli úplně všichni. Tohle je docela důležitá poznámka, onkologičtí pacienti nedostávají chemoterapii protože doktoři chtějí potrápit pacienty a potřebují protočit velké peníze u pojišťovny. Chemoterapii podáváme proto, že to je společně s radioterapií naše nejlepší šance, jak rakovinu vyléčit.

trocha nezbytné patofyziologie

      V patofyziologickém okénku klinický psycholog Novotný píše o tom, že buňky nemocných mají málo minerálů, mnoho glukózy, málo kyslíku, mnoho inzulinu a proto kvasí. Je pravda, že metabolismus rakovinných buněk se od těch zdravých zásadně liší (aby ne!) ale nekvasí! Ano, z Krebsova cyklu některé utilizují především laktát, ale to je hlavně proto, že ostatní produkty používají ke stavbě buňky. Ale to prostě není kvašení.

židle jen u stolu pro děti

      Když jsem Novotného esej dočetl, byl jsem rozčarován. O psychosomatickém pozadí onkologických onemocnění jsem se nedozvěděl prakticky nic. Dokonce bych se nebál říct, že právě tyto články dělají celostnímu přístupu k pacientům nedobrou službu. Nevím, zda Petr Novotný s daty manipuloval z neznalosti, neschopnosti nebo aby se ukázal potřeba změny přístupu v léčbě, ale na tom nesejde. A dokud českou scénu celostní medicíny budou i nadále utvářet lidé jako Hnízdil, Novotný nebo kdokoliv z plejády českých homeopatů, bude si psychosomatika svoje místo u stolu uznávaných disciplín hledat jen obtížně.

---

¹ Zdroj těchto dat se mi najít nepodařilo, úmrtí v ČR na zhoubné novotvary se pohybuje dlouhodobě pod 25%; na prvním místě jsou onemocnění srdce a cév (infarkty), jde okolo 47% všech úmrtí.

² Nyní je toto číslo v jednotkách stovek, porod mrtvých dětí a plodu u nás klesl pod tisíc v roce 1980 a od té doby se tam drží.

³ Krom hladu během světových válek, poslední hladomor u nás byl za Marie Terezie v letech 1771-1772, v Rakousku-Uhersku zemřelo hladem okolo milionu lidí.

⁴ V zdravotnické statistice Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Zemřelí 2013 jsem narazil na zajímavý trend, že na novotvary dýchacího ústrojí zemře každý rok zhruba stejný počet lidí – zpět až do roku 1970. Počet zemřelých mužů klesl o tisíc a byl vyrovnán úmrtími žen. Je hezké vidět, jak rovnoprávnost pracuje.

vybrané zdroje:

• List of traffic collisions: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_traffic_collisions?oldformat=true
• European water associtation: http://www.dwa.de/portale/ewa/ewa.nsf/home?readform&submenu=_1_2_5_2&objectid=A94B4002E56E3C46C12572AD00544FA7
• Zemřelí 2013 – Zdravotnická statistika; vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
• British maternal mortality in the 19th and early 20th centuries http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1633559/

 

Opravy –

• V textu píšu novorozenecká úmrtnost ale myslím úmrtnost dětí do 1 roku života a mrtvě narozených

Daniel Kaliba

autor je kůže líná a ve volném čase předstírá, že studuje medicínu na 3.lf UK v Praze